zd

Prázdný hnízdec na elektrickém vozíku něco s úsměvem řekl a mně tekly slzy

Minulý čtvrtek v poledne jsem šel do města Baizhang, Yuhang, abych navštívil dobrého přítele, kterého jsem znal mnoho let.Nečekaně jsem tam potkal starého muže s prázdným hnízdem.Hluboce se mě to dotklo a nikdy na to dlouho nezapomenu.

S tímto prázdným hnízdem jsem se také náhodou setkal.

Ten den bylo slunečno a já a můj přítel Zhiqiang (42 let) jsme poobědvali a prošli se poblíž, abychom strávili jídlo.Vesnice Zhiqiang je postavena uprostřed hory.I když jsou to všechno cementové cesty, kromě rovinatého pozemku kolem domu, zbytek jsou vysoké nebo mírné svahy.Proto to není ani tak procházka, jako spíš výstup na horu.

Zhiqiang a já jsme šli nahoru a povídali si, a jakmile jsem vzhlédl, všiml jsem si domu postaveného na vysoké betonové plošině přede mnou.Protože je v této vesnici každá domácnost plná malých bungalovů a vilek, uprostřed bungalovů a vilek se najednou objevil jediný bungalov z 80. let, který je velmi zvláštní.

V tu dobu tam seděl starý muž na elektrickém vozíku a díval se do dálky u dveří.

Podvědomě jsem se podíval na postavu starého muže a zeptal se Zhiqianga: „Znáš toho starého muže na vozíku?Jak je starý?"Zhiqiang sledoval můj pohled a okamžitě ho poznal: "Ach, řekl jsi strýčku Chene, letos by mu mělo být 76, co se děje?"

Zvědavě jsem se zeptal: „Jak myslíš, že je doma sám?A co ostatní?"

"Žije sám, starý muž s prázdným hnízdem."Zhiqiang si povzdechl a řekl: „Je to velmi ubohé.Jeho žena zemřela na nemoc před více než 20 lety.Jeho syn měl v roce 2013 vážnou autonehodu a nepodařilo se ho zachránit.Je tam i dcera., ale moje dcera se provdala do Šanghaje a svou vnučku zpět nepřivedu.Vnuk má asi moc práce v Meijiaqiao, každopádně jsem ho párkrát neviděl.Jen naši sousedé k němu často chodí po celý rok.Podívej se."

Jakmile jsem domluvil, Zhiqiang mě vedl, abych pokračoval v chůzi: „Vezmu tě do domu strýce Chena na posezení.Strýček Chen je velmi milý člověk.Musí být rád, když někdo půjde kolem."

Teprve když jsme se přiblížili, pomalu jsem uviděl vzhled starého muže: obličej byl pokryt roklemi let, šedivé vlasy byly napůl zakryty černým kloboukem z jehličnaté plsti a měl na sobě černou bavlnu. kabát a tenký kabát.Na sobě měl azurové kalhoty a pár tmavých bavlněných bot.Seděl mírně shrbený na elektrickém invalidním vozíku a na vnější straně levé nohy měl teleskopickou berli.Byl otočený ven z domu a tiše se díval do dálky svými bílými a zakalenýma očima, které byly rozostřené a nehybné.

Jako socha zanechaná na izolovaném ostrově.

Zhiqiang vysvětlil: „Strýček Chen je starý a má problémy s očima a ušima.Abychom to viděli, musíme se k němu přiblížit.Když na něj budete mluvit, mluvte raději hlasitěji, jinak vás neuslyší.“Kývnutí.

Když jsme se měli dostat ke dveřím, Zhiqiang zvýšil hlas a zakřičel: „Strýčku Chene!Strýčku Chen!"

Starý muž na chvíli ztuhl, otočil hlavu mírně doleva, jako by právě teď potvrzoval zvuk, pak uchopil područky na obou stranách elektrického vozíku a pomalu narovnal horní část těla, otočil se doleva a podíval se zpříma. u brány přijít.

Bylo to, jako by tichá socha byla naplněna životem a oživena.

Když starý muž jasně viděl, že jsme to my, vypadal velmi šťastně a vrásky v koutcích jeho očí se prohloubily, když se usmál.Cítil jsem, že je opravdu rád, že za ním někdo přišel, ale jeho chování a jazyk byly velmi zdrženlivé a zdrženlivé.Jen se s úsměvem díval.Podívali jsme se na nás a řekli: "Proč jsi tady?"

"Můj přítel sem právě dnes přišel, tak ho přivedu, aby si k tobě přisedl."Po domluvě Zhiqiang důvěrně vešel do místnosti, vzal dvě židle a jednu z nich mi podal.

Položil jsem židli naproti starci a posadil se.Když jsem vzhlédl, starý muž se na mě podíval s úsměvem, tak jsem si povídal a zeptal se starého muže: "Strýčku Chene, proč si chceš koupit elektrický invalidní vozík?"

Starý muž chvíli přemýšlel, pak podepřel loketní opěrku elektrického vozíku a pomalu vstal.Rychle jsem vstal a držel starého muže za paži, abych se vyhnul nehodám.Stařec zamával rukama a s úsměvem řekl, že je to v pořádku, pak zvedl levou berli a s oporou ušel pár kroků vpřed.Teprve pak jsem si uvědomil, že starcova pravá noha je trochu zdeformovaná a pravá ruka se mu celou dobu třásla.

Je zřejmé, že starý muž má chudé nohy a chodidla a potřebuje berle, které mu pomohou při chůzi, ale nemůže dlouho chodit.Jen starý pán nevěděl, jak to vyjádřit, tak mi to řekl takto.

Zhiqiang vedle něj také dodal: "Strýček Chen trpěl obrnou, když byl dítě, a pak se stal takovým."

"Použil jsi někdy elektrický invalidní vozík?"zeptal jsem se Zhiqianga.Zhiqiang řekl, že to byl první invalidní vozík a také první elektrický invalidní vozík a byl to on, kdo instaloval doplňky pro seniory.

Nevěřícně jsem se zeptal starého muže: "Když nemáš invalidní vozík, jak jsi předtím chodil ven?"Koneckonců, tady je Poe!

Starý muž se stále vlídně usmíval: „Chodil jsem ven, když jsem nakupoval zeleninu.Když mám berle, můžu si odpočinout na kraji silnice, když nemůžu chodit.Už je v pořádku jít z kopce.Je příliš těžké nosit zeleninu do kopce.Dovolte mi Moje dcera si koupila elektrický invalidní vozík.Za ním je i košík na zeleninu, do kterého si zeleninu po koupi můžu dát.Po návratu ze zeleninového trhu ještě můžu jít kolem.“

Pokud jde o elektrické invalidní vozíky, starý pán vypadá velmi spokojeně.Ve srovnání se dvěma body a jednou linií mezi trhem se zeleninou a domácnostmi v minulosti mají nyní starší lidé více možností a více chutí na místech, kam chodí.

Podíval jsem se na opěradlo elektrického vozíku a zjistil jsem, že je to značka YOUHA, tak jsem se jen tak mimochodem zeptal: „Vybrala vám ho vaše dcera?Vybírá se docela dobře a kvalita elektrického vozíku této značky je v pořádku.“

Starý pán ale zavrtěl hlavou a řekl: „Díval jsem se na to video na mobilu a říkal jsem si, že je to dobré, tak jsem zavolal dceři a požádal ji, aby mi to koupila.Podívej, je to tohle video."Vytáhl celoobrazovkový mobilní telefon, šikovně přepnul na chatovací rozhraní s dcerou třesoucí se pravou rukou a otevřel nám video, abychom se na něj mohli podívat.

Také jsem nechtěně zjistil, že všechny telefonáty a zprávy starého pána a jeho dcery zůstaly 8. listopadu 2022, což je doba, kdy byl elektrický vozík právě doručen domů, a v den, kdy jsem tam jel, bylo již 5. ledna 2023.

Napůl v podřepu vedle starého muže jsem se ho zeptal: "Strýčku Chene, brzy bude čínský Nový rok, vrátí se tvá dcera?"Stařec dlouho bezvýrazně zíral ven z domu svým bílým a zakalenýma očima, až se mi zdálo, že můj hlas je příliš tichý. Když starý pán jasně neslyšel, zavrtěl hlavou a hořce se usmál: „Nebudou vraťte se, jsou zaneprázdněni."

Nikdo z rodiny strýčka Chena se letos nevrátil.“Zhiqiang si se mnou povídal tichým hlasem: „Zrovna včera přišli čtyři opatrovníci zkontrolovat invalidní vozík strýce Chena.Naštěstí jsme tam v tu dobu byli s mojí ženou, jinak by to nebylo možné. Strýček Chen nemluví moc dobře mandarínsky a tamní opatrovník nerozumí dialektu, takže mu to pomáháme zprostředkovat.“

Najednou ke mně stařec přišel blíž a zeptal se mě: „Víš, jak dlouho se dá tento elektrický vozík používat?Myslel jsem, že se starý pán bude starat o kvalitu, tak jsem mu řekl, že kdybyElektrický invalidní vozík YOUHAse běžně používá, vydrží čtyři nebo pět let.Rok je fajn.

Starého pána ale trápí, že se nedožije ani čtyř nebo pěti let.

Také se usmál a řekl nám: "Právě teď čekám na smrt doma."

Najednou jsem se cítil smutný a mohl jsem jen jeden po druhém říct Zhiqiangovi, že by mohl žít dlouhý život, ale starý muž se smál, jako by slyšel vtip.

V té době jsem si také uvědomil, jak negativní a smutný byl tento usměvavý prázdný hnízdo o životě.

Trocha sentimentality na cestu domů:

Nikdy si neradi přiznáváme, že někdy raději trávíme hodiny videohovory s přáteli, které jsme právě potkali, než minuty telefonováním s rodiči.

Bez ohledu na to, jak naléhavá je ta práce, mohu si každý rok vyhradit pár dní na návštěvu rodičů a bez ohledu na to, jak moc jsem v práci zaneprázdněný, mohu mít stále desítky minut na to, abych zavolal rodičům každý týden.

Zeptejte se sami sebe, kdy jste naposledy navštívili své rodiče, prarodiče, prarodiče?

Věnujte jim tedy více času, nahraďte telefonáty objetím a nepodstatné dárky o svátcích nahraďte jídlem.

Společenstvo je nejdelší vyznání lásky


Čas odeslání: 17. března 2023